Zamyšlení nad znalectvím

Znalec je člověk, který zná.  Znalec v informačních technologií k tomu musí mít navíc špičkové a soudobé HW a SW vybavení, které není levné. A musí platit vše, co je s provozováním znalectví spojeno. Není to odměna znalce, je to jen výnosová část, oproti které stojí ta nákladová. Odměna to byla v roce 1967, odkdy stále platí zákon o znalectví.

„Odměna“ za znalecký posudek je stanovena vyhláškou z roku 1967. Tato cena byla v roce 1967 zákonem stanovena a nyní je v rozpětí 100–350 Kčs za hodinu. Dosavadní vlády  nepřikládali váhu problematice soudních znalců, a tak  stále platí zákon o znalcích a tlumočnících víc jak padesát let starý.  Jak je psáno na stránkách České advokátní komory, má-li někdo zájem o velmi odpovědnou a mizerně placenou práci, určitě ji najde u soudu – jako soudní znalec. Maximální hodnota hodiny práce znalce je tedy 350 Kč za hodinu. Většinou si toto závratné maximum nemůžu vyúčtovat. Ještě donedávna jsem pracoval na posudcích pro policii za 125 Kč na hodinu a současná sazba není o moc vyšší.  Proti mně stojí na soudním jednání  advokát, který má hodinovou sazbu někdy i 10x vyšší.  Přitom soudce, s diametrálně odlišnou odměnou než znalec, většinou rozhoduje na základě znaleckého posudku. Tedy odpovědnost znalce, stvrzená znaleckou doložkou, je velká. Mnohem větší než u advokáta. Na posudku, pokud je složitý, a věc je rozsáhlá, někdy znalec pracuje  měsíc, nebo i déle.  Pro policii třeba i rok bez zálohové fakturace. Znalecký posudek je soudem objednán, aby soud dle něj rozhodl.  Jedna strana je strana žalobce, druhá strana je stranou žalovanou. Tak to u soudu bývá.  V něčí prospěch tedy zcela logicky  musí posudek vyznít, jinak by neměl žádný smysl. Odměna za znalecký posudek (ale je to jen výnosová strana, poněvadž je z ní třeba hradit veškeré výdaje spojené se znaleckou činností i s živností)  je potom po dlouhé době soudem přiznána usnesením s možností odvolání. Tedy strana, pro kterou posudek nevyzněl v její prospěch, se proti odměně znalce zcela jistě odvolá. Napíše, že je znalec podjatý, poněvadž sídlo advokáta druhé ze stran je Brno, stejně jako  sídlo znalce, i když na opačném konci města.  Tím se věc posune k vyšší instanci a odměna je zcela v nedohlednu. Přitom ve vyúčtování  jsou cesty dvacet let starým autem (osobně si zde připadám  jak poručík Colombo, jen zatím neodrezivěla střecha, tak nemám kabriolet), a také odměna konzultantovi, pokud byl třeba. Ten ji chce hned. No, a někdy, nejlépe měsíčně, je také nutno zaplatit sociální, zdravotní, daň a pojištění z činnosti. A také nájem za kancelář, internet a telefony.  A to nepočítám několik špičkových počítačů na stahování dat, stále odcházející zdroje a disky při nepřetržitém stahování dat, a nutnost mít stále aktualizovaný komerční software. Dříve jsme jásali, když měl disk 40 MB. Dnes pracuji z 4 TB disky a diskovými poli.  Mnozí znalci, zejména někteří zaměstnanci vysokých škol, si přivydělávají znalectvím v rámci své práce s využitím techniky i místa, co platí někdo jiný. V informatice to dost dobře nejde, pokud mám udělat analýzu obsahu desítek počítačů a mobilů, a přitom mít ještě celostátní působnost. Musím mít pronajatou kancelář, nemůžu úřadovat doma v ložnici. Při sběru dat u toho také musím být bez ohledu na pracovní dobu. To bych musel mít hodně benevolentního zaměstnavatele.  Pokud dostávám 200 korun za hodinu, jak nyní  od policie,  a na posudku pracuji třeba více jak půl roku s tím, že faktura bude proplacena třeba až za rok, udržím za tyto sazby pouze kancelář,  nemám na nové stroje, ani na software, natož forenzní. Musím se jen pousmát, když mne mladý, nadějný policista poučí, že mám mít forenzní software. Nemám ho a nikdy ho mít nebudu – stojí přes 300 tis. Kč bez DPH. Znalectvím se nedá vydělat, jen při zaměstnání, pokud to jde, přilepšit. Stále pohled na znalectví z roku 1967.  200 korun na hodinu mi nenahradí náklady na dva nebo tři non stop pracující počítače při kopírování, vytváření bitových kopií nebo při hledání klíčových slov. Těch je někdy klíčových  slov 200 a jedno slovo je někdy v rozsáhlých souborech hledáno i desítky hodin. Přitom strojový čas techniky do výkazu práce započítat nemůžu. Technika tedy pracuje pro zadavatele zcela  zdarma.

Výše uvedené vede k tomu, že o znaleckou činnost mezi odborníky není zájem a znalců každý rok výrazné ubývá. Lze to jednoduše zjistit z evidence znalců a tlumočníků na www.justice.cz. Koho znám, ten chce vrátit razítko před platností nového zákona 254/2019 Sb. o znalectví od 1.1.2021. Znalce tedy člověk dělá jen proto, že ho to baví, a že může znalectví dotovat z jiné činnosti, jak to dělám já z poradenství při likvidacích firem.  A jsem rád, když se dostanu do věci, kterou už někdo odložil jako nevytěžitelnou. Určitě bych se  znalectvím solidně neuživil, a  pokud bych měl rodinu, už vůbec ne.  Zejména v informatice.  A vcelku závidím pomocnému dělníkovi na stavbě, který jde domů s naprosto čistou hlavou, je placen asi tak stejně, spíš víc, a přitom nemusí hradit žádné náklady, odbody, daně. Zamyšlení nad znalectvím erudovaným odborníkem je pěkně popsáno zde.

Tedy shrnutí, proč nejsou znalci, zejména v informatice :

  • „odměna“ znalců je žalostná, zlomek toho, co mají například advokáti, kteří proti nim stojí na soudech. Z „odměny“ je ale nutno platit sociální, zdravotní, daně z příjmu a  techniku, nájmy, internet, telefony a veškerou zbývající režii.
  • soudci soudí na základě znaleckého posudku, a to za odměnu několikanásobně vyšší než má znalec, na němž leží odpovědnost
  • pojem „odměna“ je z platného zákona z roku 1967 (zákon 36/1967 Sb.), tehdy žádné živnosti nebyly a znalectví se dělalo při práci a v režii zaměstnavatele. To nyní nelze. Ale nikdo ze zadavatelů si to neuvědomuje. Je to pouze výnosová strana a měsíční náklady jsou mnohdy vyšší než samotná fakturace za posudky..
  • odpovědnost znalců je obrovská, osobně zodpovídají za správnost posudku, zejména nový zákon už má stanoveny milionové pokuty za každé pochybení (ne však hodinové sazby)
  • znalec je  u soudu, ale někdy i ze strany policie, vystaven mnohdy stejnému tlaku, jako obžalovaný.  Některá ze stran si na soud přivede odborníka, který do všech detailů nastuduje určitý, někdy pro soudní jednání bezvýznamný segment z rozsáhlé oblasti informatiky, a pak se snaží soudního znalce umatovat  otázkami, na které se znalec nemohl připravit. s cílem poukázat na nekompetentnost znalce.
  • znalec nemá na to, aby zaměstnal asistenta, písařku, sekretářku, jako má většina advokátů, stěží udrží kancelář, posudek musí sám napsat, svázat, vystát frontu v roušce na poště a posudek odeslat. A pokud má například  v posudku nějaký  překlep, protože znalec není erudovaná  písařka, dostane ho zpět k přepracování, protože to je jednoduchý důvod k oddálení platby  za posudek.
  • znalec práci nestíhá, stále dělá ve stresu bez ohledu na čas. Na počítače, pracující non stop je třeba dohlížet v noci i o svátcích.
  • prostě být závislý jen na živnosti spojené  se znalectvím není možné. V informatice určitě ne.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>